“Už jen samotný fakt, že před někým stojím živý a zdravý, se dvěma metry a sto dvaceti kily, odpovídá na mnoho veganských mýtů,“ říká Jan Müller, zápasník s mnoha světovými tituly v bojových sportech, spoluzakladatel projektu Vegan Fighter a řady vegansky laděných eventů, kterými chce společnost hlavně inspirovat.
Vegan Fighters na Náplavce. Foto Archiv autora
Jak byste jednou větou vyjádřil, kdo jsou Vegan Fighters?
Lidé, kteří nacházejí svou sílu v ohleduplnosti ke zvířatům a k planetě.
Co bylo první – start veganského života či sportovní kariéry?
Nejím maso většinu svého života, celkem přes třicet let. Bojové sporty jsem začal dělat už jako dlouholetý vegetarián. Předtím jsem se věnoval basketbalu na reprezentační úrovni a i tam většinu času bez masa. Takže jsem si sám na sobě vyzkoušel, že maso není potřeba nejen k běžnému životu, ale ani k náročným sportovním výkonům. Nicméně hlavní důvod pro mě vždy byla etika; zvířata beru jako úžasné bytosti a své přátele a nechci, aby kvůli mně umírala a končila mi na talíři.
Pamatujete si na okamžik, kdy jste se rozhodl, že začnete jíst výhradně vegansky, nebo jste k tomu naopak postupně dospěl?
Byl jsem dlouho vegetarián a veganství jsem v té době neřešil, i když například kravské mléko jsem nepil nikdy v životě, ani jako dítě. Spíš tak nějak intuitivně. Jeho pití se mi zdálo už jako dítěti strašně divné, když jsem věděl, že nejsem tele (úsměv). Veganství pak přišlo s tím, jak jsem získal víc informací – etických i ekologických. To je za mě v dnešní době hodně silný argument pro veganství. Začal jsem s ním experimentovat i skrz tréninky a byl jsem pozitivně překvapený, kolik mi přineslo energie a jak skvěle jsem se na čistě rostlinné stravě cítil.
S jakými třemi nejčastějšími předsudky se ve svém okolí ve vztahu k veganství setkáváte a jak na to argumentujete?
Přiznám se, že už se do debat o vegetariánství či veganství moc nepouštím. A vůbec ne ze své vlastní iniciativy. Za těch třicet let jsem totiž slyšel v nekonečně různých obměnách asi úplně vše a na různé mýty jsem už také nesčetně krát odpovídal. I díky tomu mám výhodu v tom, že ty nejčastější předsudky jako například: Bez masa není síla, Veganství nejde dlouhodobě, popřípadě Bez masa jsou lidé nemocní a slabí v podstatě nikdo neopakuje. Už jen samotný fakt, že před někým stojím živý a zdravý, se dvěma metry a sto dvaceti kily, totiž na dost podobných mýtů odpovídá samo o sobě.
Veganství není jen forma stravování, je to životní styl. Co pro vás znamená – co vám do života dalo, a je naopak něco, co vám vzalo?
Souhlasím, veganství pro mě má mnoho přesahů. Nejlepším je pocit, že mé reálné chování ve vztahu ke zvířatům je v souladu s mými hodnotami. Na jedné straně milovat zvířata a pak někomu platit za to, že je drží ve velkochovech, nacpe do transportu a pak zabije na jatkách, je prostě špatně. Myslím si, že spousta lidí to podvědomě ví, nicméně aby se toho emočního diskomfortu zbavila, nastupují u nich různé obranné mechanismy. A co mi veganství vzalo? Nic moc mě nenapadá – možná část pohodlí ve smyslu, že když jedeme někam třeba z koncertu, tak v noci na většině benzinových pump nic veganského pořádně není. Ale to jsou opravdu malichernosti oproti tomu, aby někdo končil na jatkách.
Založili jste řadu vegansky laděných eventů a organizací, na co z toho jste nejvíc hrdý?
Eventy vycházejí, respektive rozvíjí, základní myšlenky Vegan Fighter. Tzn. snažit se bojovat za lepší svět pro zvířata. Akce jako je Veggie Náplavka, Veggie Vánoce nebo třeba ekologičtěji laděný Planet Fest to předávají dál. A to výhradně pozitivní formou – jako inspiraci. Z hlediska hrdosti se na to moc nedívám, spíš cítím vděčnost za každý zvířecí život, který se podaří uchránit.
I díky takovým akcím určitě vidíte, jak je velká komunita veganů, ale i těch, kterým je veganství sympatické, jsou otevřeni jeho myšlenkám a chutná jim veganské jídlo. Dokážete na základě toho popsat situaci veganů v Česku, a jak ji odhadujete do budoucna?
Veganství zažívá neskutečný boom, a to je samozřejmě jedině dobře. Třeba v oblasti rostlinných alternativ masa je to něco, o čem jsme si mohli před pár lety nechat jen zdát. Většina restaurací, minimálně ve městech, má už veganskou nabídku, a třeba v oblastech, kde se pohybuji já, tzn. sport nebo muzika, je zcela běžné veganské jídlo. A je jasné, že tento pozitivní trend bude dál pokračovat, protože už kvůli ekologii se musí stravování změnit. Není zkrátka udržitelné takto plýtvat zdroji či produkovat skleníkové plyny. Anebo nároky na půdu a s tím související odlesňování, které s sebou živočišná produkce nese. Všechny relevantní instituce už mluví o tom, že změna jídelníčku směrem k rostlinným potravinám je nezbytná.
Vzhledem k tomu, že cestujete často do zahraničí, můžete říct, kde se cítíte jako vegan nejlépe a kde je to naopak nejtěžší role, a jak to řešíte?
Vzhledem k tomu, že mi hodně chutná asijská kuchyně, je pro mě gastronomicky zemí zaslíbenou zejména Thajsko. Jinak jezdíme na různé turnaje hlavně po Evropě, kde není víceméně žádný problém se kdekoli dobře vegansky najíst. Myslím si, že vegan na cestách, pokud tedy nejede do nějaké úplné exotiky, v dnešní době nijak nestrádá. Naopak může objevovat spoustu nových, skvělých chutí.
Je mezi příznivci bojových sportů hodně vegetariánů či veganů, a je to spíše z důvodu etického, či z důvodu dopadu na fyzickou kondici?
Situace se hodně změnila. Zpočátku byly v bojových sportech v podstatě jen etičtí vegetariáni či vegani. Časem se začalo ukazovat, že víc rostlinných potravin prospívá i výkonnosti a regeneraci, takže se to trochu obrací. Hodně zápasníků nejsou stoprocentní vegani, ale kolem zápasů nebo v přípravě na ně se stravují převážně rostlinně, protože cítí, že na jejich výkonnost to má pozitivní vliv.
Blíží se Veggie Náplavka, na co se mohou návštěvníci těšit a co je klíčovou letošní myšlenkou?
Podtitul zářijové Veggie Náplavky je NEW, tzn. ukázat novinky a kam se současný vývoj ubírá. Program zatím tvoříme a samozřejmě musíme i uzpůsobovat situaci v souvislosti s kovidem, což je pro všechny pořadatele dost náročné. Nicméně návštěvníci se tradičně mohou těšit na výběr těch nejlepších veganských lahůdek, které i toho nejzarytějšího antivegana mohou přesvědčit o tom, jak skvělá veganská gastronomie je. A novinky, kterým se budeme obzvlášť věnovat, jsou z oblasti vývoje umělého masa, resp. různých veganských masových alternativ. V tomto ohledu jde vývoj opravdu hodně dopředu.
Jaké je vaše aktuálně nejoblíbenější nemaso – fake meat – a v jaké kombinaci?
Musím říct, že v podstatě každé. Nenarazil jsem snad ještě na žádnou veganskou alternativu masa, která by mi nechutnala. Z tradičních kousků mám hodně rád robi, z těch novějších jsou skvělé produkty například od Vegetarian Butcher. Baví mě zkoušet nové veganské alternativy, protože jsou opravdu výborné!
Jan Müller – Vegan Fighter
S thaiboxem začal poměrně pozdě, až ve 25 letech. Do ringu však nastoupil už po necelém roce. Jeho nejvyšší metou je světový titul asociace WKA v supertěžké váze. Z hlediska tradičnho muay thai je jeho nejvýznamnějším vítězstvím Královský pohár v Bankoku, zejména pro Thajce extrémně cenná trofej. Momentálně Jan Müller už aktivně nezápasí, i když nedávno podstoupil exhibiční premiéru v MMA, věnuje se trénování. Zejména tréninku dětí, včetně těch z vyloučených lokalit či s různými handikepy, a také tréninku profi MMA zápasníků. Stojí za projektem Vegan Fighter, který je věnován bojovým sportům a alternativním směrům výživy. Jan je také spolupořadatelem veganských eventů – např. oblíbené Veggie Náplavky.
